Po stopách holokaustu Petr Gangur

Návštěva komplexu koncentračních a vyhlazovacích táborů Auschwitz

Na přelomu pondělního večera a úterního rána jsme vyrazili z Prahy směrem Polsko. Cesta byla dlouhá a v autobuse se špatně spí, tudíž nikdo z nás toho moc nenaspal. Krátce před sedmou hodinou ranní jsme dorazili na parkoviště před prvním komplexem koncentračního tábora. Muzeum otevíralo v osm hodin, tak jsme si došli na výtečnou snídani do blízkého penzionu. Zde jsme se občerstvili a poté naše cesty směřovaly na prohlídku koncentračního tábora.

Auschwitz

>Hned ze začátku prohlídky nás překvapil důraz na bezpečí v samotném koncentračním táboře. Před vstupem do komplexu jsme museli odevzdat všechny osobní věci a pásky, načež jsme byli provedeni detektorem kovů. Naše osobní věci nám pak byly navráceny. Dostali jsme sluchátka, vysílačku a průvodce. Průvodce nebyl původem Čech, ale česky uměl. Tudíž celá prohlídka byla v češtině. Vstoupili jsme do komplexu a první věc, které jsme si hned všimli, byla značně pocitově chladnější teplota a silný vítr. Prošli jsme bránou, nad kterou bylo napsáno „Arbeit macht frei” neboli „Práce osvobozuje“. Dále jsme se seznámili s celým fungováním tábora, životem v táboře jak z pohledu vězňů, tak i z pohledu německých strážníků. Prošli jsme budovami, například střelnicí a domy věnovanými obětem z různých zemí. V každé budově byly vyvěšené fotky obětí, které se dochovaly.

>V táboře je dům vyhrazen českým obětem. Dále je zde archiv, kde si můžete najít jméno, pokud zde byl popraven nějaký z vašich příbuzných. Nakonec jsme si šli prohlédnout plynovou komoru a zde naše prohlídka v prvním komplexu končila a vraceli jsme se do autobusu, abychom se přesunuli do druhé větší části tábora a tou byl Auschwitz-Birkenau.

Auschwitz-Birkenau

>Tato část tábora byla mnohem větší, o mnoho prostornější a je umístěna na pláni, tudíž zde byla doopravdy nesnesitelná zima. Budovy zde byly nižší a menší. Vítr ale silnější a palčivější. O tomto místu je natočeno mnoho válečných filmů. Naše cesta směřovala k plošině, kde převážně židé byly separováni na ty, co půjdou pracovat, a na ty, co se vydají na cestu do plynové komory. Tuto selekci mohl dělat jen jediný člověk v táboře a tím byl lékař. Cestou dál jsme minuli množství chatrčí, kde žily obrovské masy lidí. A zastavili jsme se na pomníku obětem. Traduje se, že každá kostka u pomníku znázorňuje jednu oběť. Poté jsme prošli celým táborem a ukázali si budovu po budově. Celým dnem nás provázel již zmiňovaný průvodce a poskytl podrobný komentář. Návštěva koncentračního tábora v každém z nás zanechala stopu, kterou by si měly budoucí generace pamatovat, aby se lidstvo znovu nedopustilo stejné chyby, jakou byla válka.

Petr Gangur (3.C) 

Projekt Projektová inkluzivní výuka na Smíchovské SPŠ je spolufinancován Evropskou unií.

CZ.07.4.68/0.0/0.0/15_005/0000002