Po stopách holokaustu II očima studentů

Ve dnech 28. až 30.11. jsme se zúčastnili školního výletu do Polska, přesněji tedy do Osvětimi a následně do Krakova.

Cesta z Prahy byla dlouhá a únavná, což společně s odjezdem v půl jedné ráno mělo za následek, že ji většina studentů, včetně mě, celou prospala.

Po této cestě jsme však dorazili do Osvětimi, kde jsme se několik hodin účastnili komentované prohlídky se skvělou průvodkyní. Mnoho studentů se podle vlastních slov dozvědělo spoustu nových věcí a získalo nový pohled na toto místo i na celou tehdejší dobu.

Po celé prohlídce jsem se odebrali zpět do autobusu abychom se vydali do našeho hotelu v Krakově, kde jsme byli rozděleni na velice pěkné pokoje.

Po rozdělení nás čekala večeře a pozdější večerní průzkum města pro zájemce. Já sám jsem se zúčastnil menšího výletu s několika kamarády a s dvěma učitelkami, Martinou Řejhovou a Olgou Kaiferovou do menší pizzerie, kde jsme ochutnali místní vynikající pizzu. Po návratu na hotel jsme všichni šli na své pokoje pořádně si odpočinou a připravit se na následující den.

Po zaslouženém odpočinku nás čekala snídaně a celodenní výlet do města s naším učitelem dějepisu Janem Kafkou jakožto průvodcem. Ten den jsme navštívili například centrum města, kde jsme na chvíli dostali rozchod, jenž většina z nás využila k nákupům. Později jsme navštívili také Staré Město a bývalé židovské město, kde jsme na zbytek dne dostali volno s pokyny, do kdy máme být zpět.

Po návratu na hotel nás opět čekala večeře, na které naštěstí nikdo nechyběl.

Následující den po snídani nás čekal odjezd od hotelu, kde zrovna vydatně sněžilo. Po opětovném nasoukání do našeho autobusu jsme vyrazili směr Praha, kde jsme po dlouhé, ale už ne tolik únavné cestě všichni s radostí vylezli z autobusu a rozešli se domů.

A tím končí náš zajímavý a poučný výlet do Polska, na který jen tak někdo nezapomene. 


Martin Škoda (2.l)

Na výlet jsme odjížděli, jak je zvykem, ze zastávky Na Knížecí od hotelu Akcent. Zde jsme se sešli 28. listopadu již půl hodiny po půlnoci. Jakmile autobus přijel, naložili jsme tašky a jako obvykle se všichni začali tahat o zadní místa.

Mysleli jsme si, že pojedeme rovnou do Krakova, kde jsme měli přespávat na studentských kolejích, ale naše první zastávka byla přímo v polské Osvětimi, největším vyhlazovacím táboře, ve kterém zemřelo více než milion vězňů.
Zde jsem se rozdělili na dvě skupiny a obě dostaly své průvodkyně, které dokonce mluvily česky. Pro lepší zážitek a pro snadnější zapamatování informací jsme si ještě vzali přijímače a sluchátka, díky kterým jsme slyšeli výklad i z dálky či v jiných místnostech, než se průvodkyně nacházely. Byl to neuvěřitelně dojemný zážitek. Každý by toto místo měl alespoň jednou za svůj život navštívit.

Po prohlídce prvního tábora (Auschwitz I) jsme dojeli do další části Osvětimi - nedalekého tábora Březinka (Auschwitz II – Birkenau) a pak již do 60 km vzdáleného Krakova na zmiňované koleje, kde jsme se navečeřeli a mohli jít odpočívat na pokoje.

Také jsme si vyrazili na procházku do města, kterou vedl profesor Jan Kafka. Na této vycházce jsme došli na náměstí a zde dostali hodinový rozchod. Po uplynulé hodině jsme se pomalu po skupinkách dostávali zpět na koleje.

Druhý den ráno jsme se vydali na bližší prohlídku Krakova. Začali jsme opět na náměstí a pak postupně prozkoumávali další zajímavé části města. Třetí den jsme kolem deváté ráno posnídali, odevzdali pokoje a nastoupili do autobusu směrem domů. 
Celý výlet jsme si opravdu užili, a pokud se bude tato nebo jiné podobné akce opakovat, rozhodně chci být jejich součástí.


Denis Rohožka (2.d)



Projekt Projektová inkluzivní výuka na Smíchovské SPŠ je spolufinancován Evropskou unií.

CZ.07.4.68/0.0/0.0/15_005/0000002